Po delší odmlce a covidových restrikcí, blížících se rozvolnění začínáme s přípravou na letošní rok. Zimní příprava probíhala v rámci možností a hráči jsou natěšeni na další sezónu.
Těšíme se na fanoušky i nové hráče, které zveme na naše zápasy na domácím hřišti v Šumperku. Hrajeme i mimo Šumperk a zápasy budeme zveřejňovat.
Děkujeme za přízeň.
V neděli proběhlo formální zakončení sezóny i když nás čeká několik odložených zápasů. Přes prázdniny nás čeká volnější/dobrovolná příprava.
Další aktulity najde na naše facebooku [fb.com/cannibals.cz]
DŮLEŽITÉ!!!
Od pondělí 5.11.2018 začíná zimní příprava našich hráčů. Hriště jsme zazimovali a na dalších 5 měsíců se přesouváme do tělocvičen.
Více info:
Již tuto sobotu se uskuteční závěrečný turnaj kategorie mladších kadetů v Olomouci.
Odjez je naplánován na 7:00 z hřiště, návrat okolo 19. hodiny.
Vážení přátele baseballu,
rádi bychom Vás pozvali na Sportovní den s Cannibals, který se uskuteční 20. září od 9:00 v areálu baseballového oddílu Cannibals baseball Šumperk.
Akce je určena pro děti z 1. stupně základních škol.
Pro všechny účastníky máme připraveny dovednostní soutěže s baseballovou a sportovní tématikou.
Přijďte se za námi podívat a pobavit se.
Rádi bychom pozvali všechny hráče a jejich rodinné příslušníky na podzimní soustředění na Černém potoce. Soustředění se uskuteční od pátku 14. 9. do neděle 16. 9. 2018.
Přihlášky budou k vyzvednutí na treninku u trenérů.
Jak jsem viděl soustředění našich baseballistů očima trenéra.
Po několika letech jsme se zase vydali na soustředěnína tábor Černý potok ve Velké Kraši. Je pravda, že počasí nám úplně nehrálo do karet, ale i tak jsme jeli vstříc zážitkům. České dráhy, jakožto národní dopravce, nám poskytly luxusní hodinku na nádraží v Lipové. Z počátku jsem si nebyl jistý, jak čas vyplníme, ale jednoduchý úkol (naučit se kalkulačku – abychom se spočítali) byl na hodně dlouhou dobu. Zábava tak byla v plném proudu. Když už nakonec jel i ten vlak, nechal jsem zbytek trenování (kalkulačky) až na místo.
Cestou z nádraží do tábora jsem se dozvěděl spoustu zajímavých skutečností. Třeba, že v silech u zemědělského družstva je uskladněna rozžhavená ocel (usoudili podle nápisu Vítkovice na silech), nebo že někteří umí komunikovat s domácími zvířaty (je jich víc a každý umí jinak – pes, kráva, ovce). Nakonec jsme do tábora došli. Ihned jsme se ubytovali a začali s trénováním. To vše i přes začínající déšť. Pár sprintíků na mokré trávě dokáže taky pěkně pobavit. Ale všichni makali a nikdo nebyl jen do počtu. Dokonce ani rodiče. I ti se zapojili. V náš prospěch hrál i fakt, že kromě účastníků instruktrorské letní školy jsme byli v areálu sami. Nachystali jsme hřiště – vždyť zápas je pro přípravu to nejlepší. A navíc nás tam bylo na dva týmy dost.
Po večeři si pro nás připravili program mladí instruktoři. Dokonce se na to vymódili ve stylu 30. let. Sice se říká, že baseball jsou nejrychlejší šachy na světě, ale někteří reagovali na „elektrický proud“, mě hezky pobavilo. Některé vůbec nezajímalo, že proud se někam musí dostat. Stačilo říct jejich jméno a bylo. Pak jsem koukal, jaká může být dětská představivost při kreslení. Protože namalovat konkrétní věc tak, aby ji ostatní uhádli není vůbec jednoduché. Nicméně to už se pomalu chýlil den ke konci a přišla na řadu večerka.
Další den začínal zase za optimistické šedi a provazy vody z oblohy. Proto jsme zvolil variantu zimní přípravy – tedy tělocvičnu a posilování. Nikdo naštěstí žádné činky zvedat nemusel. Každý si zaposiloval jen se s vou váhou. K tomu jsme přidali i nějaké koordinační cvičení a trochu dovednostních disciplín. Pak už ale přišel na řadu opět trenink. A jak jinak než ve formě zápasu. A protože pršelo, tak jsme hráli na papíře. Nová forma baseballu nakonec pomohla i při výuce pravidel rodičů, kteří tam byli s námi.
Odpoledne už se naštěstí začalo počasí umoudřovat a nepršelo tolik. Díky programu instruktorů jsme se vetřeli na přednášku borců z Bushcraftu. Všiml jsem si, že ne všechny to bavilo. Taky jsem se hned potom dozvěděl, že máme vlastní borce, kteří umí rozdělat oheň i tam, kde nemají. Přesunuli jsme se zpět do tábora a zase se pustili do treninku. Nakonec jsme zase zahráli zápas. Jsem rád, že se mezi hráče zamýchali rodiče. Zápas měl hned jiný náboj.
Večer, i díky neutichajícímu dešti, jsme opět trávili v jídelně. Na některých se začala projevovat únava. Nicméně i tak dostali hráči pod vedením Mirka úkol. Museli rozdělat oheň z mokrého dřeva a pouze z věcí, které najdou v přírodě. Dostali na to hodinu a oheň musel vydržet hořet aspon půl hodiny. Nakonec to zvládli a to jen prá minut před limitem. Škoda jen, že jsme si nic neopekli, protože ten nahoře byl proti a zase se hrozně rozpršelo. Teď už vím, že to asi měli za trest. Všichni mi tvrdili, že dřevo našli v přírodě. Je pravda, že jídelna je taky v přírodě a nasekané dřevo pod přístřeškem ne taky z přírody.
Poslední den našeho malého letního dobrodružství už začínal krásně. Horko a ostré slunce zvedlo náladu všem. Někteří by sice rádi spali až do oběda, ale trocha správné motivace vytáhla z postele všechny. Byl by hřích nevyužít krásného počasí a nevyrazit k vodě. Cesta na Štachlovický lom nám byla všem dobře známá. Vždyť jsme ji v předešlých dnech běželi několikrát. Pravda, voda neměla příjemných 30 stupňů, valstně ani 20, ale nakonec do ní všichni vlezli. A z bručounů byli najdnou vysmátí a radující se teenageři. A zjištění, že jsou místa, ze kterých je možné skákat – samozřejmě bezpečně – je ještě víc potěšilo. David, byť jako nejmladší, byl ve vodě pořád. a pokud vylezl, tak jen proto aby si zase skočil. To nakonec vyhecovalo i Miru. Dlouho bojoval (že Karin nakonec došla baterie v telefonu, aby si ho natočila při skoku), ale i tak skočil a překonal svůj strach.
Po obědě už jen rychle sbalit věci, zkontrolovat jestli máme všechno (správně, neměli jsme všechno) a mohlo se vyrazit zase na vlak. Cesta, opět zpříjemněna hodinovou zastávkou na nádraží v Lipové, utíkala. V Šumperku na nádraží na nás čekalo překvapení v podobě Fastfoodu Drimlovi.Hot dogy na uvítanou rozhodně nemá každý.
Závěrem bych chtěl oděkovat všem rodičům, co s námi jeli a pomáhali s organizací soustředění.
Teď už nám nezbývá nic jiného, než se těšit na podzimní soustředění opět na stejném místě. Termín je 14.-16. září. Pevně doufám, že se nás tam sejde o dost víc. Ideálně všichni.
Přeji pěkný zbytek prázdnin a koncem srpna zase na treninku.
Cája
Byla doplněna fotogalerie – hlavně ta ze soustředění
Letní soustředění na Černém potoce – 27.6.-29.6.2018
Máte doma syna nebo dceru ve věku od 5ti do 14ti let? Chcete, aby sportovali? Hledáte příjemný kolektiv?
Pak máme pro Vás ideální sport….baseball
Neváhejte a přidejte se mezi nás!
Poté, co jsme na konci dubna upořádali Bronzový SuperCup, jsme se vydali do Frýdku-Místku na další kolo. Již předem bylo jasné, že na závěrečný turnaj do Prahy postupují jen 2 nejlepší týmy. Všichni tak čekali velký souboj o první 2 místa.
Oproti původnímu rozpisu vypadl z turnaje tým Rawa Katowice. Po úpravě rozpisu a novém rozlosování jsme dostali šanci trochu si pospat a vyrazit až na druhé kolo zápasů. Ale hned na začátek jsme čelili síle Arrows Ostrava. Po dlouhé cestě a proti nejsilnějšímu soupeři jsme bohužel padli. Během celého zápasu jsme nenašli lék na jejich obranu a prohráli jsme 0:19.
V dalším zápase jsme si chtěli spravit chuť proti Skokanům Olomouc. Hned od začátku jsme se ujali vedení, nicméně po dvou směnách, kdy jsme hodně chybovali a nic se nám nedařilo, jsme padli i tentokrát v poměru 5:13.
V posledním sobotním utkání jsme nastoupili proti domácímu Klasiku Frýdek-Místek. Podpora domácích byla velká a naše síly docházely velmi rychle. Klasik každou směnu přidával body a nám se nedařilo. Nakonec jsme výsledek korigovali pouhým jedním doběhem na konečných 1:14.
Součástí SuperCupu jsou soutěže Masters. Do každé disciplíny (hodu, odpalu, běhu po metách a souhře vnitřního pole) nastoupil nějaký hráč. Tyto disciplíny se počítají do výsledků turnaje a můžou klidně zamíchat pořadím. V hodu byl naším nejlepším zástupcem Petr Polášek s hodem za hranici 29 metrů, v odpalu byl nejlepší z našich Patrik Starley s dopalem dlouhým 36,8 metrů a nejrychlejší běžkyní byla Adéla Štejnerová s časem 14,32 s. Té uniklo celkové 2. místo o pouhých 6 setin.
V neděli bylo jasné, že nás budou čekat pouhé 2 zápasy. První ranní zápas byl ještě dohrávkou základní skupiny proti Hitu Opava. Na některých hráčích bylo vidět, že dvoudenní turnaj je nad jejich síly a ani v tomto zápase jsme nedosáhli na výhru. Konečné skóre 11:2 pro Opavu úplně nevystihovalo průběh utkání.
Naší poslední šancí na výhru bylo utkání o 4. místo v turnaji opět proti Hitu Opava. Několik dlouhých odpalů hráčů Opavy a díky větší chuti po vítězství si Opava pohlídala výhru výsledkem 17:2. Těm nakonec pomohly dovednosti Masters ke konečnému 3. místu.
I přes konečné 5. místo bylo na našich hráčích vidět odhodlání a jsem rád, že jsme žádný zápas nevypustili. Někteří budou mít šanci i příští rok a třeba se nám povede mnohem líp. Zároveň bych chtěl poděkovat všem rodičům, co s námi jeli a užili si krásný víkend.
Konečné pořadí: